Téměř u konce

Jak nemilé překvapení – zachmuřené čtvrteční ráno, mlha zahalovala všechnu tu krásu kolem nás a v drobných kapičkách nás pokrývala od hlavy až k patě při krátké vycházce do míst, kde se odehrávala včerejší stezka. Se zatajeným dechem jsme brouzdali po internetových zdrojích o krátkodobých předpovědích počasí. Nálada se nám zvedla, poněvadž vyhlídky byly příznivé a slibovaly již kolem 14. hodiny sluníčko. Na odpoledne jsme totiž měli rezervované dvě hodiny na bobové dráze v Mostech u Jablunkova. Mnozí ocenili i krátkou jízdu pohodlným vlakem. A bobovka? Úžasné, jezdili všichni jako o život. Byl to adrenalin. A nejen boby – obrovská trampolína, zábavné hrací stroje, kde si hoši dokazovali svoji sílu. Tam nás také přepadl náš pan ředitel Milan Fus a chvíli s námi pobyl. Potěšilo nás, že si udělal chvíli času a přijel. Stoupání do příkrého kopce při návratu na chatu nám vůbec nevadilo. Jednak jsme si už zvykli, jednak jsme byli nabiti zážitky. Po skvělé večeři loučení deváťáků a poslední protančená a proplakaná noc v Hrádku.

A jak se vše líbilo nakonec všem účastníkům? ŠVP

E. Ulmanová a P. Kuzňarská