SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY (SVP)
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a žáků nadaných upravuje Vyhláška č. 27/2016 Sb., v platném znění.
– Zákonný zástupce musí doložit SVP dítěte platným doporučením z pedagogicko-psychologické poradny či speciálního pedagogického centra.
– Doporučení vydané za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se SVP musí obsahovat identifikační údaje žáka, školy a ŠPZ, shrnutí závěrů z psychologického a speciálně pedagogického vyšetření. Dále musí obsahovat stupeň podpůrných opatření, dobu trvání její platnosti a popis vzdělávacích potřeb žáka.
– Zprávy a potvrzení od klinických psychologů, psychiatrů či psychologů nepracujících v PPP či SPC nelze dle zákona považovat za platné, ale je možné je použít v případě řešení jiných problémů. Takováto potvrzení odevzdají zákonní zástupci osobně do rukou výchovné poradkyni a společně s ní podniknou další kroky.
– Bez platného potvrzení nebo doporučení ŠPZ a bez podepsaného informovaného souhlasu, případně bez žádosti o poskytování IVP nelze přihlížet k jakémukoliv oslabení a na žáka je pohlíženo jako na zcela zdravého jedince.
Výchovná poradkyně podle návrhu doporučení nebo lékařské zprávy stanoví, kterých předmětů se bude integrace či
Zohlednění týkat. Ve vybraných předmětech je VP, vyučujícím a třídním učitelem vypracován pro výuku IVP (individuální vzdělávací plán).
Všechna navrhovaná opatření jsou projednána se žákem, jeho rodičem nebo zákonným zástupcem a jejich
souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
SPECIFICKÉ VÝVOJOVÉ PORUCHY UČENÍ, CHOVÁNÍ A ŘEČI:
Tyto poruchy mohou být způsobeny genetickým dědictvím, úrazem, nejčastěji však lehkou mozkovou dysfunkcí, což je drobné poškození tkáně mozku ve fázi vývoje a zrání, které způsobilo malé odchylky od správné funkce mozku, přičemž ale není ovlivněna celková schopnost organismu, inteligence, ale jen specifické schopnosti v oblasti motoriky, vnímání, myšlení a jednání. Poškození mohlo vzniknout mnoha způsoby – infekcí během těhotenství matky, těžkým nebo předčasným porodem, těžším onemocněním novorozence nebo úrazem hlavy.
Možné příznaky, projevy, charakteristika:
Jedná se zejména o výrazný nepoměr mezi sníženou školní výkonností a dobrou úrovní rozumových schopností. Nápadně nerovnoměrný vývoj různých složek osobnosti – oslabení různých specifických schopností. Děti nemohou doma dohnat to, co ve škole zmeškaly.
Poruchy pozornosti, rychlá unavitelnost pozornosti, labilita, ukvapené jednání, překotnost reakcí. Děti s průměrnou i nadprůměrnou úrovní nadání a schopností mají špatný prospěch z jednoho nebo více předmětů, kde se hodnocení vymyká z celkové klasifikace.
Obtíže při vytváření základních pracovních návyků – problémy se samostatným oblékáním, stolováním, udržováním čistoty. Děti se nedovedou soustředit, každý podnět odvádí jejich pozornost a rychle se objevuje únava. Děti jsou v neustálém pohybu, jednají živelně, reagují překotně, neúměrně, střídají se rychle různé nálady, kolísá duševní výkonnost.
Chybí pravidla chování, nedovedou spolupracovat, podřídit se autoritě, jsou familiární.
Poznání vlastní neschopnosti a neúspěšnosti vytváří u dětí složité konfliktní situace, které řeší agresivitou, únikem do nemoci, záškoláctvím, denním sněním, odmítáním samostatnosti a záměrným snižováním se na úroveň menších dětí.
Poruchy se nejvíce projevují po vstupu do školy. Ve vyšších ročnících vlivem dozrávání nervové soustavy potíže postupně mizí.
Vhodné způsoby práce:
Je třeba si uvědomit, že takovéto dítě má speciální vzdělávací potřeby a že je mimo rámec jeho schopností, aby se chovalo jiným způsobem bez pomoci.
Nedávat dítěti najevo jeho nedostatek, dát mu vyniknout v těch oblastech, kde se porucha neprojevuje. Diagnostikovat poruchu – odborníky v poradnách. Seznámit se speciálními vzdělávacími potřebami všechny vyučující žáka, se zásadami odlišného hodnocení a klasifikace. Nevytvářet situace, kde bude žák neustále selhávat. Výkony hodnotit s ohledem na možnosti dítěte, ne na běžnou normu. Nešetřit pochvalou, dítě musí zažívat úspěchy.
Učit způsobem „málo a často“, dlouhodobá zátěž je nevhodná. Nepomáhá doučování, prodloužení doby učení, mnohonásobné čtení nebo psaní. Vyvarovat se negativních projevů vůči dítěti, netrestat za projevy choroby, neobviňovat z lenosti, nespěchat, nevyvíjet nátlak.
Typy poruch:
a) Poruchy učení:
– DYSLEXIE (porucha čtení)
– DYSGRAFIE (porucha psaní)
– DYSORTOGRAFIE (porucha pravopisu)
– DYSKALKULIE (porucha matematických schopností)
– DYSPRINXIE (porucha kreslení)
– DYSLÁLIE (porucha výslovnosti, patlavost)
– DYSARTRIE (porucha výslovnosti)
– KOKTAVOST
b) Poruchy chování
– HYPERAKTIVITA (nadměrná aktivita, instabilita)
– HYPOAKTIVITA (utlumená aktivita)
Opakovaný výskyt některých z uvedených obtíží žáka by měl učiteli signalizovat pravděpodobnou přítomnost některých z vývojových poruch učení. Konečná diagnóza však přísluší odbornému pracovišti, které vyloučí záměnu
s jinými možnými příčinami obtíží (vada zraku, sluchu, nižší rozumové schopnosti, změna zdravotního stavu…) a navrhne další postup.
V Orlové 26. 8. 2021
Mgr. Monika Kozubková, výchovná poradkyně
