Adaptační kurz 6. tříd na ZŠ Ke Studánce –  letos na Hrádku

Ve dnech 14 . –  16. 9. 2022 proběhl adaptační kurz žáků tříd 6. A a 6. B  ze ZŠ Ke Studánce na horské chatě Hrádek v Beskydech.

Přechod na 2. stupeň je pro žáky velká změna, nejen v nových vyučovacích předmětech, ale i v tom, že žáky už neučí už jen jedna paní učitelka, ale více pedagogů. Cílem byla účast všech žáků 6. tříd, a to se nakonec až na několik výjimek podařilo, Na kurz odjelo 25 žáků a 3 pedagogové včetně třídních učitelů, kteří chtěli poznat své žáky nejen v lavici ve třídě, ale i v jiném prostředí a při jiných situacích, než je vyučování.

Program kurzu nebyl zaměřen jen na posílení fyzické zdatnosti, ale hlavně na posílení sociálních vazeb nejen mezi žáky, ale i mezi učitelem a žákem. Někteří žáci takto byli poprvé někde bez rodičů s kolektivem svých vrstevníků. Děti se učí rychle a to, že při takovém počtu lidí se musí dodržovat určitá pravidla, pochopila většina hned při dopravě vlakem.

Program byl náročný jak pro pedagogy, tak pro žáky. Počasí tentokrát nepřálo, takže většina programu probíhala ve společenské místnosti horské chaty. Na čerstvý vzduch se vyrazilo hned, jak to počasí dovolilo, takže se i  v mírném dešti s pláštěnkami  jsme stihli krátký výšlap na Filipku. Cestou někteří poprvé viděli mloka.

Míčové hry nechyběly, fotbal a vybíjená jsou pořád v kurzu. Zajímavá byla hra čtyřčlenných družstev, kdy žáci měli z plastelíny tvořit své nápady. Pro každého z družstva byla určitá omezení . První člen mohl jen mluvit, druhý měl zavázané oči a obě ruce mohly tvořit, třetí  a čtvrtí byli němí a měli každý k dispozici jen jednu ruku. Po vytvoření díla, na kterém se měli domluvit, měl slepý popsat co vytvořili z barevné plastelíny. Na závěr po uplynutí 20 minut měl  každý popsat své pocity, jak se při hře cítil ve své roli.  Druhý večer nepršelo zas tak moc, tak se podařilo rozdělat zálesákům oheň, Stihl se tedy i táborák s opečenými  špekáčky a  kytarou.   

Ještě před snídaní den pro některé začínal vyběhnutím, 2 km v poklidném tempu a konverzací, strečinkem, pozdravem slunce (cvik z jógy) a základy otužování ve venkovním bazénu. Tento bod programu byl dobrovolný, žáky nikdo nenutil a ani nebudil, měli ráno sami vstát, nerušit ostatní a být na určeném místě, Cílem bylo nejen posílení fyzické kondice, ale být i tolerantní k ostatním spáčům a naučit se vnitřní kázni.  První ráno vyběhlo dvanáct žáků a druhý den už nás bylo deset.  Velký ohlas měla i soutěž v klasickém přetahování lanem, vyřazovacím způsobem. S vítězným pětičlenným družstvem si to rozdali i tři pedagogové v superfinále.  O tom, jaká byla atmosféra, vypoví více fotografie.

Co napsat na závěr, snad jen to, že všechny problémy se vyřešily hned a na místě, kurz si užili jak žáci, tak pedagogové. Byla zábava, dobrá nálada u všech, kázeň,  a hlavně jsme se všichni vrátili, sice unaveni, ale ve zdraví, bez úrazu, obohaceni o spoustu zážitků.    

 Ing. Viktor Pavelka, vedoucí kurzu