Zvedněte kotvu, vyplouváme.

Na této plavbě jsme už 3 roky. Někdy jsme kotvili v klidném přístavu, jindy s námi vlny a vítr na moři pěkně cloumaly. Nikdy jsme jim ale nepodlehli. Nejsme už ty malé děti, které kdysi vstoupily na palubu. Získali jsme nové přátele, naučili se spolupracovat i postavit se výzvám. Těžkou každodenní dřinu jsme začali mít rádi, protože ten výsledek za to stojí. Skasat plachty se při bouřce musí, stejně jako vydrhnout palubu. Takový je život námořníka. Legrace jsme si i přesto užili dost a stejně tak dobrodružství při zkoumání nových ostrovů.

Říká se, že nemáme nakrmit hladového, ale naučit ho chytat ryby. Přesně tohle nás učil náš kapitán. Provedl nás neznámými vodami, zrádnými útesy i klidnými zátokami. Za ty roky plavby jsme se mnoho naučili a nebojíme se ničeho, co na nás za obzorem čeká. Ale vždycky budeme obracet hlavu k domovskému přístavu. Místo, kde jsme se poprvé stali námořníky. Místo, na které budeme vzpomínat celý život s úsměvem a nostalgií.

Zvedněte kotvu, vyplouváme vstříc prázdninám i novým zítřkům.

„Hej, palubo, nová loď na obzoru!“

Mgr. Anatoli Březná a námořníci z 3.A